Stát v Rakousku

Rakousko je demokratická republika. To znamená, že státní moc vychází z lidu a politické funkce se obsazují podle stanovených demokratických pravidel. Rakousko je také právním státem, v němž jsou i úřady a politické orgány vázány právem. Jako spolkový stát se Rakousko skládá ze spolkové úrovně a devíti spolkových zemí (Bundesländer). Obě úrovně mají vlastní úkoly a politické orgány. Která úroveň je za co odpovědná, se řídí především spolkovou ústavou (Bundesverfassung) a dalšími zákony. Důležité jsou také obce. Zabývají se mnoha záležitostmi místního života, například obecními silnicemi, místními zařízeními nebo některými správními úkoly. V jejich čele obvykle stojí starostka nebo starosta. Zákonodárství na spolkové úrovni vykonává parlament. Národní rada (Nationalrat) je přitom ústřední, přímo volenou komorou. Spolková rada (Bundesrat) zastupuje spolkové země a podílí se na zákonodárství na spolkové úrovni. Spolková vláda řídí správu na spolkové úrovni a uskutečňuje politické záměry. Tvoří ji spolková kancléřka nebo spolkový kancléř (Bundeskanzler), vicekancléřka nebo vicekancléř a spolkové ministryně a spolkoví ministři. Spolková prezidentka nebo spolkový prezident (Bundespräsident) je hlavou státu a má vlastní ústavní úkoly. Dělba moci má zabránit tomu, aby se příliš mnoho moci soustředilo na jednom místě. Zákonodárství, správa a soudnictví mají odlišné úlohy. Nezávislé soudy rozhodují spory a chrání práva podle platných pravidel. Ústava tvoří základní právní rámec státu. Upravuje státní orgány, pravomoci a důležité kontrolní mechanismy. Základní a lidská práva chrání osobní svobodu a rovné zacházení ze strany státu. V každodenním životě stát neznamená jen politiku ve Vídni. Lidé se s ním setkávají například ve školách, na úřadech, před soudy, prostřednictvím veřejné bezpečnosti nebo v oblasti sociálního zabezpečení. Mnoho úkolů se také plní společně s Evropskou unií nebo podle požadavků unijního práva. Demokratický stát nabízí možnosti účasti, nemůže však okamžitě splnit každé přání. Rozhodnutí vyžadují pravidla, většiny, peníze a často spolupráci několika úrovní. Kontrola, veřejná diskuse a právní ochrana pomáhají omezovat chyby a zneužití moci.