Volby v Česku

Volby v Česku jsou hlavním demokratickým způsobem volby veřejných zástupců a pokojné změny politického vedení. Ústava a volební zákony určují, kdo se volí, jak se hlasuje a jak se výsledky mění na mandáty. Poslanecká sněmovna se volí poměrným systémem. Voliči vybírají především z kandidátních listin a rozdělení mandátů odráží volební podporu podle příslušných pravidel. Volby do Senátu jsou organizovány v jednotlivých volebních obvodech a používají většinový systém. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská požadovanou podporu, může být nutné další kolo. Prezident je volen přímo voliči. Jde rovněž o většinovou volbu, která může pokračovat druhým kolem mezi nejúspěšnějšími kandidáty. V komunálních volbách se volí obecní zastupitelstva, zatímco v krajských volbách krajská zastupitelstva. Čeští voliči také volí zástupce do Evropského parlamentu, přičemž každé volby odpovídají pravomocem dané instituce. Před hlasováním jsou oprávnění voliči zařazeni do volebního okrsku a obvykle hlasují v určené volební místnosti. Členové volební komise ověřují oprávnění volit, vydávají nebo přijímají příslušné volební materiály a chrání tajnost i řádný průběh hlasování. Způsob označení hlasovacího lístku se může u jednotlivých druhů voleb lišit. Platná volba proto závisí na dodržení oficiálních pokynů pro konkrétní volby, nikoli na předpokladu, že každý hlasovací lístek funguje stejně. Volby dávají voličům skutečný vliv, umožňují politickou soutěž a vytvářejí veřejnou odpovědnost, ale nezaručují, že se každá preference promění v politiku. Konečný výsledek ovlivňují koaliční vyjednávání, institucionální omezení, volební účast, platnost hlasovacích lístků i rozdílné pravomoci volených funkcí.