Imigrační právo v Polsku

V Polsku se cizí státní příslušník běžně označuje jako cudzoziemiec (cizí státní příslušník). Imigrační pravidla upravují vstup, pobyt, práci, studium, rodinný život, ochranu a odjezd. Občané EU a EHP se obecně řídí jiným systémem než lidé, kteří nejsou občany EU ani EHP. Občané zemí mimo EU mohou potřebovat vízum, povolení k pobytu nebo jiný právní důvod pobytu. Krátkodobý a dlouhodobý pobyt se posuzují odlišně. Osoba, která chce v Polsku žít delší dobu, může požádat o povolení k přechodnému pobytu (zezwolenie na pobyt czasowy) nebo může splňovat podmínky pro trvalý pobyt či jiný status. Karta pobytu je pobytová karta, která dokládá určitá pobytová práva. Je důležité rozlišovat samotnou fyzickou kartu od rozhodnutí nebo právního statusu, na němž je založena. Práce, studium, podnikání, sloučení rodiny a humanitární důvody mohou mít odlišné požadavky. Pracovní oprávnění a právo pobytu mohou být samostatné záležitosti, takže jeden doklad nemusí automaticky nahrazovat druhý. Žádosti obvykle vyřizuje vojvoda (wojewoda) prostřednictvím příslušného vojvodského úřadu. Záležitosti týkající se hranic mohou spadat do působnosti pohraniční stráže (Straż Graniczna) a některé celostátní imigrační záležitosti řeší ústřední orgány. Obvyklé řízení vyžaduje žádost, doklady totožnosti, doklad o účelu pobytu, případně doklad o ubytování nebo finančních prostředcích a někdy také otisky prstů či jiné důkazy. Úřad může požádat o další dokumenty nebo vysvětlení. Imigrační právo má důležitá omezení, protože i drobné chyby, chybějící dokumenty nebo propadlý status mohou ovlivnit možnost osoby pobývat nebo pracovat. Než změníte zaměstnavatele, účel pobytu nebo adresu, vždy si ověřte právní základ svého současného pobytu.